Odkaz na galerii je na konci tady tohohle povídání o tom, jak jsme se tam měli.
V předchozích letech proběhly před Farními tábory několikadenní předtábory, na kterých vedoucí dodělávali program, popřípadě se i něco nového dozvěděli a zažili společnou modlitbu. Letos jsme tyto dny překlopili v plnohodnotný týdenní tábor, na kterém se samozřejmě dodělával program pro děti na ten jejich tábor, ale bylo dost času na budování vztahů mezi sebou i Pánem Bohem. Místem konání byla fara v Cizkrajově, kde jsme tedy i s dětmi další týden strávili celkem čtrnáct dní. Vařili nám dva přátelští a šikovní kuchaři, jinak studenti brněnského pajdáku Lukáš a David.
modlitba – mše svatá – diskuse
Program byl – i vzhledem k vedrům a onomu navazujícímu táboru – poměrně volný. Základem byl spánek a pak taky modlitba ráno i večer a během týdne možnost zúčastnit se tří mších svatých. Hned první celý den jsme výletovali. Putování si shrňme do bodů: vlak do Slavonic – mše svatá – zmrzlina – prohlídka opravené farní stodoly – chození – Mariazell (regionální poutní místo) – chození – hrachové pole – chození – cíl (naše ubytování). Na zmrzlinu nás pozval slavonický farář Karel Janů, kterému jsme na revanš pochválili opravenou stodolu a pozvali ho k nám večer na grilování. V úterý jsme si pustili drsný polský film – Klér. Tato čistokrevná kritika církve nás povzbudila v modlitbě za církev a také k diskusi o problémech, kterým naše církev čelí. Na to další den navázal náš host – Pavlína Bílková z Charismatické obnovy, jež se za námi zastavila, aby s námi právě o církvi diskutovala. Bavili jsme se především o tom, jak můžeme my mladí změnit naše farnosti. Tuto diskusi jsme mohli uzavřít v modlitbě mše svaté, kterou z Jihlavy přijel odsloužit otec Štěpán. Poslední návštěvou byl v pátek misionář otec Marek Duda. I on nám samozřejmě odsloužil mši svatou a potom nám dlouho vyprávěl o svém díle v Paragauyi. Tábor jsme ukončili modlitebním večerem, který byl i díky přímluvné modlitbě za každého účastníka intenzivní.
hry – sport – zábava
Když jsme se zrovna nemodlili, tak jsme si užívali pinpong či nový stolní fotbálek, který nám jistý jihlavský farář (díky otče Mariane!) pořídil. A protože jsme měli půjčený také fotbálek od minoritů, byla vpodstatě povinnost udělat pořádný turnaj. Nebáli jsme se ani pohybovějších aktivit, takže byla na programu řada her a nebývalé množství sportů od českých klasik po klasiky spíše zaoceánské. Předposlední noc jsme si zkusili klasickou návratovku – po dvojicích jsme se bez mapy dokázali nakonec po mnoha (i zbytečně) zdolaných kilometrech všichni vrátit z místa výsadku na faru.
volby!!!
Nakonec ještě zmiňme volbu nové Rady mládeže na nastávající školní rok. Prvně jsme vydatně diskutovali o chybách i úspěších a současném směřování naší organizace. No a pak jsme si zvolili tu Radu, o trošku větší, než byla ta předchozí. Takže už nebude mít pět členů ale devět.
Snad tento týden byl obohacením a posilou pro každého z nás.