Velikonoce 2024

Největší liturgické oslavy tohoto roku jsme prožívali opět v obou farnostech. V galerii máme fotodokumentaci z kostela sv. Jakuba. Tam všechny tři dny vedl bohoslužby otec Marian a mnoho z nás se účastnilo jako ministranti, lektoři či akolyté. Za fotky děkujeme Majdě Piáčkové.

Dovolujeme si přidat poznámky k jednotlivým dnům.

Při tom předlouhém mytí nohou neztraťme ze zřetele symbolický význam tohoto na první pohled podivného obřadu. Inspirujme se k pokorné a obyčejné službě.

Obřady jsou neobyčejně obyčejné. Lze při nich cítit samotu a opuštěnost i v úplně přeplněném kostele.

Bohoslužba trvající téměř 3 hodiny je největší oslavou v roce té největší události. Byť je to náročné, navíc v takové zimě, mělo by to být radostné. I proto, že slavíme adekvátně dlouho.

V neděli večer proběhlo již tradiční setkání mládeže. Při slavnostní večeři se nás sešlo přesně 71, počítajíc i tři premonstráty a stejný počet františkánek. Po hodování u slavnostní tabule jsme se rozeběhli po celé faře. Někdo si povídal v sále či redakci, další hráli v knihovně fotbálek, ti nejsportovněji ladění si dávali pinec či šipky na skladě popřípadě volejbal a přehazku na hřišti.

Děkujeme všem, kteří pomohli připravit večeři a prostory, kde proběhla.

Jak by řekl klasik: „O naše děvčata jsme se postarali.“
My už bychom to tak neřekli. Řekli bychom, že jsme si užili možnost se potkat, pobavit se. To je to, o co nám jde!